0
grafika
server.onyxlab.cz:5121
grafika
grafika
grafika
grafika
grafika
Sféry, magie a Pravidla
grafika
Vznik světa
grafika
Základy Deskografie
grafika
Srdce života a Srdce země
grafika
Smrt a Znovuzrození
grafika
Mocnosti a bohové
grafika
Pantheon
grafika
Magie a kouzla
grafika
Společnost na Desce
grafika
Města a vesnice
grafika
Rasy a povolání
grafika
Kalendář a svátky

Základy Deskografie

E
qulibrie je veliká deska zavěšená v prázdnotě sféry. Na obloze planou miriády hvězd a okolo desky napříč obíhá malé slunce a měsíc. Na noční obloze je možné i spatřit jako kometu Prvotní kámen - první část světa, která byla stvořena a první místo kam přichází mezisférální poutník když vstupuje do sféry Equilibrie.

Uprostřed desky je rozsáhlé Středomoře, v jehož středu je jako dýka zatnut protáhlý Ostrov vyvrženců. Středomoře je přirozenou hranicí mezi Tirínským královstvím na východě a Železnou říší na západě. Kromě toho je zde ještě nebezpečná oblast Mezizemí jenž leží mezi oběma královstvími na severních březích Středomoře.

Tirínské království je domovem lidí, elfů a půlčíků a jeho obyvatelé se věnují především studiu magie a přírody. Nad Tirínským královstvím bdí Mocnost Labira, který zde má i své sídlo.

Železná říše je domovem lidí, trpaslíků, gnómů a půlorčího kmene. Není lepších řemeslníků, kovotepců a zlatníků nežli těch z Železné říše. Nad Železnou říší bdí Mocnost Onyxe, jenž zde má i hluboko ve skalách desky své sídlo.

E
quilibrijská sféra je nekonečná a uzavřená. To znamená, že vypraví-li se poutník v létající lodi mimo desku libovolným směrem, dříve nebo později se vrátí na místo svého startu, ale z opačného směru. To samozřejmě platí i pro směr nahoru a dolů. Voda, ale i veškerá hmota která padá z Desky dolů se nutně ve formě deště dostane na Desku zpět. Středomoře je jen mírně slané a vzhledem k tomu že během 10.000 mil dlohého pádu se voda zcela vypaří do všudypřítomného vzduchu je očištěna od solí a následná kondenzace vod v mracích proto není slaná. Samotná sůl ve formě velmi jemného poprašku padá rychleji a vlivem vzdušných proudů nad Deskou padá a hromadí se na okrajových částech Desky odkud je opět splachována do Středomoře častými dešti.

Sféra Equilibrie není uzavřená zcela pro tepelné vyzařování, přebytky tepla unikají do mezisférálního prostoru každým kousíčkem sféry. Tento teplotní deficit je jen z cca 40% pokrýván miniaturním Equilibrijským sluncem jenž obíhá desku ve směru její podélné osy. Tj. v noci je slunce pod Deskou a svítí na ni zespodu.

Zbylých 60% tepla je dodáváno sítí magmatických tunelů jenž jsou stabilními portály propojeny s elementární sférou ohně. To sice způsobilo zamoření těchto tunelů ohnivými elementrárními bytostmi jako jsou ohniví elementálové, salamandři, netopýři a oživlé plameny, ale na druhou stranu tyto tunely umožňují efektivní distribuci tepla po celé Desce a zároveň slouží jako jedinečný vyvažovací systém řízený Srdcem Země.

Zdá se tak, že roční období budou na Desce neznámou věcí. Ovšem není tomu tak. Jsou sice většinou mnohem mírnější nežli známe, ale přesto zde existují. Dráha slunce totiž není stabilní ale v průběhu roku se mění sklon jeho oběžné roviny vůči rovině Desky. Na jaře a na podzim o svátcích rovnodennosti je přesně kolmá s rovinou Desky. V létě se plocha oběžné dráhy sklání k severu tak, že slunce se více přibližuje severní polovině Desky. Na severu Desky tak je tepleji a na jihu chladněji. Tak je tomu až do svátku letního Slunovratu kdy se začne rovina rotace opět navracet k jihu. Obdobně v zimě se sklání rovina rotace k jihu a na jihu je tak tepleji a na severu chladněji. Obrat nastává o svátku zimního Slunovratu.

Malý Equilibrijský měsíček obíhá Desku kolmo na pohyb slunce a mnohem blíže. Obíhá tak desku podél její příčné osy a většinu času se tak pohybuje nad (nebo pod) Středomořem. Jeho jeden oběh je přesně jeden kalendářní měsíc.

Co jsou hvězdy na Equilibrijské obloze to Mocnosti nevyjevili a učenci se o výklad stále přou. Podle jedněch se jedná o projekci lidských osudů minulých i budoucích na nebeskou klenbu. Podle jiných se jedná o miniaturní portály do sféry světla, podle dalších jen o stabilní soustavu velmi lesklých kamenů jenž jako kulová slupka obíhají Desku a svítí odraženým slunečním světlem. Nebo se jedná o projekci okolních sfér přičemž nejjasnější jsou ty sféry které jsou ve sférální metrice nejblíže Equilibrii. A podle dalších jsou to dírky v nebeské báni nebo rovnou oči démonů lačnících obsadit a podrobit sféru...

Faktem je že nebeská klenba se velmi pomalu otáčí s osou přesně shodnou s podélnou osou Desky. Dlouhověcí elfové si pak povšimli, že ač souhvězdí jsou stabilní tak celá hvězdná obloha se během staletí pomalu posouvá od východu na západ.